Katalog firem

 Od nástupu internetu před několika desítkami let čelí zaměstnavatelé nové výzvě – jak zabránit zaměstnancům využívat internet v pracovní době k mimopracovním činnostem a jak je zároveň nedemotivovat. Co obnáší monitoring činnosti zaměstnance na internetu a je zákaz internetu pro soukromé účely vůbec možný?

Základem je interní směrnice

Zaměstnavatel má právo kontrolovat plnění pracovních povinností, včetně využívání pracovních pomůcek, jako je počítač nebo mobilní telefon. U počítačů dnes platí, že nejde jen o disk jako úložiště dat, ale také přístup na různé internetové stránky.

V interních dokumentech firmy, ne-li přímo v pracovních smlouvách, bývá až na výjimky stanoveno, že internet může zaměstnanec využívat jen k plnění pracovních povinností. Pokud by chtěl zaměstnanec k soukromým účelům využívat, musel by mít od zaměstnavatele předem souhlas.

Tolik teorie, praxe je však jiná. Z provedených průzkumů vyplývá, že čtyři pětiny zaměstnavatelů nějakým způsobem monitorují pohyb svých zaměstnanců na internetu. Jde jednak o sledování vstupu na určité stránky nebo monitoring korespondence, detekce stahování určitých programů. Některé firmy dokonce přistoupily k blokaci některých stránek, jako například sociálních sítí nebo online her.

Základním předpokladem k tomu, aby mohl zaměstnavatel své zaměstnance takto kontrolovat, je skutečnost, že tento svůj záměr zaměstnancům předem oznámí, ideálně formou interní směrnice. Povinností zaměstnance je interní směrnice znát, a proto nelze posléze argumentovat tím, že zaměstnance o sledování nevěděl.

Vyhledávání firem