Katalog firem

 Jak je tenká hranice mezi švarcsystémem a legálním pracovním poměrem? A co je příčinou toho, že stále více firem raději najme člověka na základě IČ, než aby ho zaměstnala?

Jedny z nejvyšších odvodů v Evropě

Podle dostupných studií, které se zaměřují na srovnání hrubé a čisté mzdy a výše pojistných odvodů, se Česká republika řadí k zemím s nejvyšší mírou zdanění. Jedná se o úctyhodných 34 %, které zaměstnavatel za zaměstnance odvádí.
Podle kritiků tohoto stavu je právě vysoká míra odvodů hlavním důvodem, proč řada zaměstnavatelů, zejména v některých profesích, sahá k praktikám neblaze proslulého švarcsystému, tedy najme na závislou činnost člověka na živnostenský list. Neriskuje tak jen vysoké pokuty, ale i další problémy v případě pracovního úrazu.

Kdy je práce na živnostenský list švarcsystém

O švarcsystém se jedná tehdy, pokud dodavatel pracuje na pracovišti objednatele, využívá k práci jeho prostředky (počítač nebo stroje), aniž by si je pronajal na základě řádně uzavřené smlouvy, pokud nevystupuje jménem svým, nýbrž jménem objednatele, a zejména pokud pracuje podle pokynů objednatele.
Základní odlišnost totiž spočívá v základním dodavatelsko-odběratelském vztahu. Díky tomu, že se jedná o takto volný vztah, jsou obě strany povinny platit příslušné odvody samy za sebe. Pokud však nastane situace, že jeden živnostník pracuje téměř výhradně pro jednoho objednatele, fakturuje zpravidla jednou měsíčně a velmi podobné částky nebo komunikuje prostřednictvím firemního e-mailu, naplňuje znaky švarcsystému.
Ve společnosti převažuje mylné přesvědčení, že švarcsystém se vztahuje zejména na dělníky na stavbách a podobné oblasti podnikání, opak je však pravdou. V současnosti roste skupina lidí, kteří se ochotně nechají „zaměstnat na fakturu“, protože mají nižší míru zdanění než zaměstnanci a zároveň i nižší odvody, a jejich čistý příjem je tak výrazně vyšší.

Nižší odvody na IČ, ale…

Skutečnost, že ze stejného ročního příjmu zaměstnanec získá výrazně méně než živnostník, zní lákavě. Na druhé straně je třeba upozornit na to, že živnostník se těší výrazně menší míře sociální ochrany.
V tomto kontextu nelze nezmínit výši důchodu – tento problém se totiž naplno vyjeví, až generace živnostníků, kteří začali podnikat na začátku devadesátých let, půjde do důchodu. Jejich důchody budou výrazně nižší než důchody zaměstnanců a je na místě otázka, zda byli tito živnostníci tak disciplinovaní, aby si během svého podnikání si část příjmu odkládali formou spoření na důchod. Totéž se samozřejmě týká všech souvisejících dávek nemocenského pojištění – daň za nižší pojistné odvody je vysoká a je věcí každého živnostníka, jak se této výzvě postaví a zda práci na IČ přijme.

Vyhledávání firem